HRANICE ODPOVĚDNOSTI DÍTĚ, RODIČ, PEDAGOG

Výuka žáka a jeho pobyt ve škole představují prostor, ve kterém se potkávají tři strany – pedagog, dítě a rodiče. Každá z těchto stran má své pole odpovědnosti, které je v následujících větách zachyceno. To vše přiměřeně věku.

1. Pedagog odpovídá za obsah a formu přiměřeného výkladu věku dítěte.

    

2. Pedagog odpovídá za odbornou realizaci motivačních pobídek k učení a za realizaci kroků k udržení kázně ve třídě dětí. Vede děti k vlastní zodpovědnosti za jejich výkon.

    

3. Pedagog umožňuje žákům prožít úspěch, tak i neúspěch s cílem zvyšování odolnosti a dovednosti unést i nepříjemné momenty ve výuce. Pomáhá žákům přiměřeně, nikoliv absolutně.

    

4. Dítě odpovídá za své chování a výkon v učení.

    

5. Pedagog umožňuje dítěti nést následky jeho aktivity. Pozitivní i negativní. Učí jej, že jeho výsledky přicházejí po jeho úsilí. To je nutné pro posilování odolnosti a samostatnosti žáka.

    

6. Pedagog neodpovídá za přístup dítěte k učení a ke kázni, který je ovlivněn intelektovou nedostačivostí, emoční nezralostí, nedostatky žáka v pracovních návycích pro daný věk adekvátních, neschopnosti se ukáznit a poruchami chování.

    

7. Pedagog s využitím své odborné kompetence usiluje o snížení případných handicapů žáka v přístupu k učení, ale neodpovídá za to, jak dítě jeho intervenci vytěží.

    

8. I přes veškerou odbornou a lidskou snahu se stává, že žák nereaguje přiměřeným zlepšením. V takovém případě kontaktuje rodiče a informuje je včas o handicapu jejich dítěte v připravenosti zvládat výuku. Doporučuje možné postupy. S přihlédnutím k rozvoji samostatnosti žáka, jeho odpovědnosti a psychické odolnosti.

    

9. Rodiče na základě informace podané školou o chování jejich dítěte odpovídají za uskutečnění výchovného působení a případných kroků vedoucích ke změně dané situace.

    

10. Pedagog nezanedbává výuku celé třídy pro opakované řešení problematiky jednotlivých dětí nemajících odpovídající přístup k učení.

     

11. Pedagog nepřebírá odpovědnost rodičů za připravenost k výuce a dovednost respektovat kázeňské pokyny.

     

12. Pokud rodič odmítá poskytnout dítěti oprávněnou péči a zároveň se situace ve škole nelepší, je škola oprávněna podat podnět na OSPOD – orgán sociálně právní ochrany dětí – s dotazem, zda nedochází k zanedbávání povinné péče zákonných zástupců.